Hasicí přístroj je jedním z věcných prostředků požární ochrany. Slouží především k operativnímu zdolávání požárů v počáteční fázi rozvoje.Rozdělení podle druhu hasicí látky:Vodní. Hasicí látkou je voda, která obsahuje potaš, chránící proti zamrznutí. Nelze s ním hasit elektrická zařízení pod napětím. Má nejnižší účinnost, hasebním účinkem vody je především ochlazování (chladicí efekt). Vodní hasicí přístroje jsou vhodné pro hašení požárů pevných látek. Příkladem byl přístroj Minimax.Pěnový. Kromě vody obsahuje i pěnidlo, které při přidání vzduchu vytváří pěnu. Díky ní dochází k snazšímu smáčení, ale i k izolování hořící látky, takže lze lépe hasit pevné látky, ale především hořlavé kapaliny. Nelze jím hasit polární kapaliny, například líh nebo aceton, které pěnu rozkládají. Hlavním hasebním efektem je izolační efekt. Přístrojem nelze hasit elektrická zařízení pod napětím, protože pěna je vodivá. Používá se především k hašení hořlavých kapalin.Práškový. Hasivem je speciální nebo univerzální jemný prášek, hnaný plynem. Jedná se o poměrně velmi účinné hasivo, jehož velkou výhodou je nevodivost. Proto je možné s ním hasit i elektrická zařízení pod napětím. Hasebním efektem je stěnový efekt. Je nevhodný do prostor, kde jsou přístroje citlivé na prach (elektronická zařízení atd.).Sněhový. Hasivem je oxid uhličitý. Hasivo má po opuštění tlakové nádoby velmi nízkou teplotu – při ústí hubice asi -30 °C, proto je nutné hubici držet jen za držadlo. Nelze jím hasit sypké materiály, neboť proud plynu je velmi prudký. Není vhodný pro hašení pevných látek (dřeva apod.). Jeho použití v uzavřeném prostoru je nebezpečné. K hašení lze využít nejen sníh, ale i plyn, který z hubice uniká po vyčerpání sněhu.Halonový. Hasivem jsou halonové plyny. Jedná se o nejúčinnější hasební látku. Hasebním účinkem je fyzikálně-chemický efekt. Hasivo má však negativní vliv na ozónovou vrstvu Země a je jedovaté. Nesmí se proto používat ve špatně větratelných prostorách, na žhoucí látky a na požáry lehkých kovů. V současné době (rok 2008) jsou některá hasiva do halonových hasicích přístrojů zakázaná (Halon 1211, 1301, hasivo FM100) nebo omezeno jejich použití (hasivo Halotron I). Jsou však vyvinuty jejich velmi účinné náhrady.Podle provedení rozlišujeme: přenosné hasicí přístrojepojízdné hasicí přístrojepřívěsné hasicí přístrojeJednotlivé hasicí přístroje je možné použít na požáry různých látek. Za tímto účelem se požáry dělí do následujících tříd: A – pevné látky – vhodné jsou vodní, pěnové a práškové hasicí přístrojeB – hořlavé kapaliny – je možné použít pěnové, práškové a sněhové hasicí přístrojeC – plyny – používají se práškové a sněhové hasicí přístrojeD – lehké alkalické kovy – hasí se speciálními práškyNa hasicích přístrojích je uvedena i jejich hasicí schopnost. Například „34 A“ znamená, že se jedná o hasicí přístroj, který je vhodný pro hašení pevných látek, a že je schopen uhasit požár, který odpovídá požáru dřevěné hranice dlouhé 3,4 m, široké 0,5 m a vysoké 0,56 m.

Hasicí přístroj je jedním z věcných prostředků požární ochrany. Slouží především k operativnímu zdolávání požárů v počáteční fázi rozvoje.Rozdělení podle druhu hasicí látky:Vodní. Hasicí látkou je voda, která obsahuje potaš, chránící proti zamrznutí. Nelze s ním hasit elektrická zařízení pod napětím. Má nejnižší účinnost, hasebním účinkem vody je především ochlazování (chladicí efekt). Vodní hasicí přístroje jsou vhodné pro hašení požárů pevných látek. Příkladem byl přístroj Minimax.Pěnový. Kromě vody obsahuje i pěnidlo, které při přidání vzduchu vytváří pěnu. Díky ní dochází k snazšímu smáčení, ale i k izolování hořící látky, takže lze lépe hasit pevné látky, ale především hořlavé kapaliny. Nelze jím hasit polární kapaliny, například líh nebo aceton, které pěnu rozkládají. Hlavním hasebním efektem je izolační efekt. Přístrojem nelze hasit elektrická zařízení pod napětím, protože pěna je vodivá. Používá se především k hašení hořlavých kapalin.Práškový. Hasivem je speciální nebo univerzální jemný prášek, hnaný plynem. Jedná se o poměrně velmi účinné hasivo, jehož velkou výhodou je nevodivost. Proto je možné s ním hasit i elektrická zařízení pod napětím. Hasebním efektem je stěnový efekt. Je nevhodný do prostor, kde jsou přístroje citlivé na prach (elektronická zařízení atd.).Sněhový. Hasivem je oxid uhličitý. Hasivo má po opuštění tlakové nádoby velmi nízkou teplotu – při ústí hubice asi -30 °C, proto je nutné hubici držet jen za držadlo. Nelze jím hasit sypké materiály, neboť proud plynu je velmi prudký. Není vhodný pro hašení pevných látek (dřeva apod.). Jeho použití v uzavřeném prostoru je nebezpečné. K hašení lze využít nejen sníh, ale i plyn, který z hubice uniká po vyčerpání sněhu.Halonový. Hasivem jsou halonové plyny. Jedná se o nejúčinnější hasební látku. Hasebním účinkem je fyzikálně-chemický efekt. Hasivo má však negativní vliv na ozónovou vrstvu Země a je jedovaté. Nesmí se proto používat ve špatně větratelných prostorách, na žhoucí látky a na požáry lehkých kovů. V současné době (rok 2008) jsou některá hasiva do halonových hasicích přístrojů zakázaná (Halon 1211, 1301, hasivo FM100) nebo omezeno jejich použití (hasivo Halotron I). Jsou však vyvinuty jejich velmi účinné náhrady.Podle provedení rozlišujeme: přenosné hasicí přístrojepojízdné hasicí přístrojepřívěsné hasicí přístrojeJednotlivé hasicí přístroje je možné použít na požáry různých látek. Za tímto účelem se požáry dělí do následujících tříd: A – pevné látky – vhodné jsou vodní, pěnové a práškové hasicí přístrojeB – hořlavé kapaliny – je možné použít pěnové, práškové a sněhové hasicí přístrojeC – plyny – používají se práškové a sněhové hasicí přístrojeD – lehké alkalické kovy – hasí se speciálními práškyNa hasicích přístrojích je uvedena i jejich hasicí schopnost. Například „34 A“ znamená, že se jedná o hasicí přístroj, který je vhodný pro hašení pevných látek, a že je schopen uhasit požár, který odpovídá požáru dřevěné hranice dlouhé 3,4 m, široké 0,5 m a vysoké 0,56 m.